ZDEVASTOVANÁ KAPRAŘINA: Rybářské svazy řídí břídilové! Svazová kaprařina umírá!

Soukromé revíry bez nejmenších debat změnily tvář současné kaprařiny. Obecně by se dalo říci, že to, co se na svazových vodách nesmí, je na soukromých revírech povoleno. A nároky kaprařů tak rostou i na samotný rybářský svaz. V něčem to je dobré, například tlak na změnu zastaralých pravidel rok od roku sílí. Jenže co z toho, když nikdo neposlouchá? Svazová kaprařina tak dostává pořádně na frak. A to může znamenat velké problémy…

Labe, Nové Mlýny nebo Rozkoš. To byly v minulosti TOP lokality pro lov velkých kaprů. A ano, jsou jimi i dnes. Ale asi každý z nás cítí, že tomu něco chybí. Jakoby se podstatná část velkých ryb ztratila. Anebo ne? Jsou velcí kapři jenom zkušenější? Donutil je rybářský tlak k větší opatrnosti? Kdo ví. Tak jako tak, doba se změnila. Ty chvíle, kdy se na svazových vodách opravdu dařilo, jsou nenávratně pryč. Pamatuji si na roky, kdy nebyl problém nachytat velké množství opravdu trofejních kaprů za jednu jedinou výpravu. Teď je člověk rád, když se mu po tvrdé dřině podaří dostat jednoho slušnějšího kapra.

Nechci tím ale říci, že kapitální úlovky kaprů ve svazových revírech jsou minulostí. To asi ne. Ale v současnosti mě nenapadá jediný záchytný bod, který by nasvědčoval, že by se situace měla změnit. Kapitální kapři na některých revírech mizí, a na některých chybí úplně. A to je problém pro rybařinu jako takovou. Svaz totiž ztrácí „bohatou“ část rybářů, která začíná čím dál více upírat své zraky jinam – na soukromé revíry…

Otázka peněz: Kdo zalepí tu díru?

„Příští rok si svazovou povolenku neberu. Ta hromada buzerace za to prostě nestojí.“ Nevím jak vy, ale já tahle slova slýchávám čím dál častěji. A vidím to i u mých známých. Hromada kluků, které jsem potkával na břehu naší oblíbené svazovky, zmizela. Jednoduše už přestali kupovat svazovou povolenku a nechali se zlákat „krásami“ soukromých revírů. Tam si totiž mohou dovolit to, co na svazové vodě nikoliv – v dobrém smyslu slova.

Původně jsem si myslel, že toto „gesto“ provádí jen ojedinělí rybáři. Ale! S postupem času zjišťuji, že kapraři jednoduše ze svazových břehů mizí. Důvodů může být více – zastaralá pravidla nebo třeba i nedostatek kapitálních ryb. A proto se řada rybářů rok co rok rozhoduje svazovou povolenku prostě nekupovat. Jenže! Tento fakt je pro rybářské svazy jednoduše nemilou zprávou. To, že z břehů svazových vod mizí kapraři znamená, že s nimi mizí i důležité peníze do společné kasy.

A nejhorší na tom je, že nejsou vidět ani ty nejmenší náznaky ze strany rybářských svazů, které by se pokusily tento odliv zastavit. Kdyby se totiž rybářští funkcionáři o něco pokusili, bylo by to vidět. A viděli byste třeba to, že by se trochu změnila zastaralá pravidla? Anebo to, že se někdo konečně pokusí něco udělat s tím, aby se ze svazových vod přestali převážet kapitální kapři? Za sebe můžu říct, že já ne.

Celá situace začne po čase kdekoho štvát. Takže po (ne)akci přichází reakce v podobě sníženého zájmu o svazové povolenky. Tolikrát jsem od rybářských funkcionářů už slyšel, že je potřeba zmodernizovat svazovou rybařinu. Ale nakonec skutek utek. To, proč nečinnost rybářských funkcionářů trvá, je jednoduše záhadou. Jenže kaprařům se na lepší zítřky čekat nechce. A začínají prchat.

Konkurence: Trumfy drží soukromé revíry

Rybářské svazy na tu situaci jednoduše nebyly připravené. S postupem času se na naší rybářské mapě začaly objevovat vody, které nabídly benevolentnější pravidla. Pravda, cena za tuto „srandu“ je vyšší, ale i tak si soukromé revíry vybudovaly stálou klientelu. A co je pro rybářské svazy nejhorší? To, že stálá klientela především z řad kaprařů, je spokojená. Kapraři jsou spokojení natolik, že jsou ochotni přinášet peníze jenom soukromým revírům.

Ale ono se není čemu divit. Na soukromých revírech většinou neplatí zastaralá omezení, která drží svazovou kaprařinu „pod krkem“. Na soukromé vodě můžete chytat přes noc, nikdo vás neotravuje, máte prostě svatý klid. A to je to, co kapraři dneska hledají. Chtějí si odpočinout a zachytat si. Navíc, šance na pěkný úlovek kapra je mnohem vyšší. Jasně, o původu některých kaprů v soukromých vodách panují velice znepokojivé zprávy, ale zajímá to někoho? Zdá se, že ne. Kdyby ano, rybáři by přeci na takové vody nejezdili.

Suma sumárum. Soukromé revíry nabízejí rybářům takové podmínky, takové služby a takový komfort, že svazová rybařina už nemá co nabídnout. Nejhorší na tom je, že tenhle trend nepřišel ze dne na den. Byl to mnohaletý vývoj, který rybářští funkcionáři nechali zajít až takhle daleko. A teď sklízí kyselé ovoce. Chutná vám, pánové?

Členská základna: Kriticky málo srdcařů

Celý problém ale nejde hodit jenom na rybářské funkcionáře. Ne. Je zapotřebí si uvědomit, že rybářské svazy se skládají z řadových rybářů, kteří tvoří jakousi základnu. A tady je také velký problém. Myšlení tuzemské rybářské základny totiž koření z čehosi, co připomíná „rybářský socialismus“. Tedy za své (co nejmenší) peníze chci co nejvíce ryb k jídlu (ať už pro samotné rybáře, anebo pro jejich slepice). A od toho se následně odvíjí i politika rybářských svazů. Pokud jste si všimli dobře, tak do našich vod se cpou kapři „násaďáci“ horem dolem. A to i do takových míst, kde nemají co dělat. Proč? Valná většina rybářů dostane to, co chce – maso.

Dám vám příklad z praxe: Na jedné výroční schůzi se předhodilo následující téma. Zdejší kapraři navrhli, aby část peněz z pokladny rybářské organizace putovala na nákup pěknější kaprů nad 70 centimetrů. A do revíru, kde platí pravidlo K-70, by se tyto ryby nasadily. Takže, kapři by byli hned od začátku jakžtakž pod nějakou ochranou. Ale nápad ihned narazil. Obrovská skupina rybářů, kteří celé roky na této schůzi mlčí, řekli ne. Protože peníze, které by se použily pro nákup odrostlejších ryb, by pak následně chyběly při nákupu kaprů „násaďáků“. Tohle je opravdu neuvěřitelné…

Rybářské svazy jsou v současné době na osudové křižovatce. Buďto se rozhodnou v dosavadní politice setrvat, ale ztratí kapraře, anebo trochu zmodernizují současné myšlení. Je zapotřebí si ale uvědomit, že kaprařina začíná být čím dál více populární a s tím souvisí i tolik potřebné peníze. Pokud se svazy rozhodnou špatně, pak to může být další munice pro soukromé revíry. A konkurence nikdy nespí…

Autor: Viktor Krus

Zrdoj: http://www.inrybar.cz/ostatni/rybarske-komentare/zdevastovana-kaprarina-rybarske-svazy-ridi-bridilove-svazova-kaprarina-umira/